Sex a vztahy v pravěku

Výzkumy sexuálního chování prozrazují, jak se k sobě mohli

chovat naši dávní předci

PRAHA 1.února 2003 - Pračlověk vleče svou družku za vlasy do jeskyně. Náčelník tlupy prochází houfem dívek, aby uplatnil právo první noci. Představy o sexuálním chování našich pravěkých předků jsou dosti zkreslené. Jak to mohlo být doopravdy?

O počátcích lidské sexuality leccos prozrazují výzkumy lidoopů. ˝Každý z našich nejbližších příbuzných - šimpanz, gorila i orangutan - poodhaluje některý z aspektů lidské sexuality,˝ říká docent RNDr. Václav Vančata z Pedagogické fakulty UK.

Potlach místo sexu
Primatologové pozorováním v přírodě a v zoologických zahradách už poznali náruživost šimpanzů bonobo. Jejich nápaditost a vynalézavost si nezadá se slavnou Kámasútrou. ˝Nejde však o žádné lidoopí hipies řídící se heslem make love not war,˝ zdůrazňuje Vančata.

Hypersexuální chování, připomínající orgie ve starém Římě, je pro bonoby často jedinou formou komunikace. Bonobové tímto způsobem snižují napětí v tlupě, vyjadřují svoje postavení ve skupině. Sex nebo alespoň jeho nabídka slouží rovněž k navazování přátelství nebo k usmiřování.

V náruživosti se bonobům mohou rovnat pouze mladí orangutani. Při pozorování těchto lidoopů zaznamenali odborníci 40 různých pozic při pohlavním styku. Příčinou velké variabilnosti je ale spíše prostředí, kde samec kontaktuje samici.

V korunách stromů je pro experimentování přece jenom více příležitostí než na zemi. Ovšem nutno říci, že ve světě primátů je podobná přemíra sexuality, jaká se projevuje u bonobů a mladých orangutanů, velice vzácná.

Vždyť například šimpanz učenlivý, bratranec bonoba, sice také neodmítne samičku, která se mu nabídne, ale sex pro něho není hlavním tématem dne. Nikdy například nekontaktuje mladou nedospělou samici, i když má ˝slečna˝ zájem.

A odborníci zaznamenali rovněž případy, kdy samec místo sexuálních hrátek dal raději přednost ˝pokecu˝ s jiným samcem. Bez jakýchkoliv náznaků homosexuality.

Znásilnění nepřipadalo v úvahu
Poznatků o sexuálním chování lidoopů je samozřejmě víc, odborníci tak mají poměrně dost kamínků do mozaiky s námětem: sexualita v pravěku. Pravda, někde část obrazu chybí, jindy je možné pouze dedukovat, ale některé partie mozaiky se už rýsují v jasných barvách i konturách.

Posuňme se tedy v čase o několik desítek tisíc let zpátky. Křovinatým porostem kdesi ve střední Evropě prochází skupinka mužů. Vracejí se z několikadenního lovu. Měli štěstí, pár členů výpravy nese kusy sobího masa.

Vyhlášenou lahůdku, střeva plná voňavých bylin, už lovci snědli na místě, kde soba dobili kamennou palicí. Ke koženým stanům, kde jejich klan táboří, zbývá ještě pár hodin chůze. Když odbočují k řece, spatří jeden z lovců mladou ženu. Sbírá červené bobule a s požitkem je pojídá.

Mužům se dívka zamlouvá a chuť na sex jim určitě nechybí. Vždyť po úspěšném lovu a několika dnech bez ženy mají v krvi dost a dost mužského hormonu testosteronu. Ale trhačka plodů nejeví zájem a znásilnění nepřipadá v úvahu.

Podle jizev na tváři, poznávacího znamení rodu, je dívka ze sousedního klanu. Chvilka rozkoše určitě nestojí za to, aby muži riskovali potyčku nebo i válku. Navíc se vzdálenými příbuznými, protože v nejbližším klanu jich je dost velké množství.

Cesta do skupiny VIP
Nepsané právo samice dovolit samci kontakt platí nejen u lidoopů, ale zřejmě se respektovalo i v pravěké lidské společnosti. Lovci tedy nemohou automaticky počítat se sexuálními zážitky ani při návratu do tábora.

Najde se sice pár žen okamžitě ochotných k intimnímu sblížení. Hlavně za kus masa. Ale ostatní členky tlupy čekají, až je příchozí muži nějakým způsobem zaujmou. Ženy nelze nutit k sexu násilím. V klanové struktuře panuje velmi hustá síť příbuzenských vztahů, takže případný agresor riskuje, že vyvolá přinejmenším rvačku.

Hlavně ženy drží pevně pospolu a při útoku na jednu ze svých družek spěchají ohrožené na pomoc. Stranou ale patrně nezůstávali ani muži. Napadenou brání především kvůli tomu, aby se přiblížili ke klanovým VIP.

Pokud je totiž útočník poražen, klesá v hierarchii tlupy o pár stupínků dolů a vítězní účastníci rvačky si naopak trochu polepší. A když sexuchtivý jedinec napadne atraktivní krásku, přichází na pomoc ještě více mužů než jindy. Některé obránce ovšem motivuje skrytý úmysl, že za ochranu krásky před násilníkem dostanou od ženy odměnu v podobě chvilky sexu.

Chvilka rozkoše se platila i životem
Právo první noci nebo vlastního výběru ženy bez jejího souhlasu nemá ani samotný náčelník. Jeho vedoucí postavení v klanu je podmíněné souhlasem všech ostatních mužů. Pokud by se tedy vůdce tlupy zmocnil nějaké ženy násilím, vystavuje se nebezpečí, že její příbuzní vytvoří koalici a svrhnou ho z pomyslného trůnu.

Právo ženy na výběr muže bylo v klanu velice respektováno. Kdo tuto tradici porušil a ženu znásilnil, mohl očekávat nejtvrdší trest - vyhoštění z tlupy. To se tehdy rovnalo prakticky trestu smrti, protože v tvrdých přírodních podmínkách jedinec zahynul hlady.

Znásilnění členky vlastního nebo příbuzenského klanu tedy nepřicházelo v úvahu. Samozřejmě při válečné výpravě se násilí vůči ženám nepřátelského rodu tolerovalo. ˝Vymáhat sex násilím se ale stalo běžné až poté, co se lovci a sběrači změnili v usedlé zemědělce.

Spálit dům a oplodnit cizí ženu představovalo v zemědělské kultuře největší ponížení a zároveň důkaz, kdo je v teritoriu pánem,˝ říká docent Vančata

Nevěra? Neznám
Pokud bychom s pravěkým lovcem zavedli hovor na téma nevěra, patrně by vůbec nevěděl, o čem je řeč. Slovo nevěra nemělo v pravěkém společenství lidí žádný konkrétní význam. Pevný svazek muže a ženy prakticky neexistoval, protože ˝manželství˝ by omezovalo svobodu žen vybírat si partnera.

Tvořily se spíše svazky ˝z rozumu˝, kdy několik mužů a žen obývalo jeden stan nebo výklenek v jeskyni. Když za někým přišel někdo z jiného stanu, neznamenalo to žádný prohřešek proti tehdejším dobrým mravům. Podobné sexuálněsociální chování zaznamenali primatologové například u gibonů.

Ovšem střídat partnery nebo partnerky stejně snadno a často, jako to dělají šimpanzi bonobo, to v pravěkém klanu dost dobře nešlo. Rod sestával z několika smíšených skupin mužů a žen.

Každý hlouček měl vůdce a ten si svoje ˝věrné˝ hlídal, nebo alespoň musel dovolit, že se smí žena sexuálně stýkat s mužem z jiné skupiny. Složitá a stále se měnící spleť vztahů mezi hloučky promiskuitu značně omezovala.

Incest podléhal přísnému tabu
Sex mezi rodiči a dětmi nebo mezi sourozenci se nevyskytuje ani u jednoho druhu lidoopů. Primatologové zatím nevědí, jak šimpanz, gorila nebo orangutan poznají svého nejbližšího příbuzného.

˝Možná podle pachu, ale to není zcela jisté,˝ domnívá se docent Vančata. Podobné tabu incestu velmi pravděpodobně existovalo také mezi našimi dávnými předky. Klanová struktura se před degenerací jistila poměrně jednoduchým způsobem.

Když dívky dospěly, odcházely na území jiného klanu, kde nežili jejich přímí příbuzní. Podobný mechanismus obrany před incestem používají rovněž lidoopi.